Vážení spoluobčané,

podařilo se mi během jara navštívit paní Miloslavu Vidlákovou, rozenou Němečkovou, která v tomto roce oslavila své stoleté narozeniny. Za obec i za sebe jsem jí popřál pevné zdraví a vše dobré do dalších let. Paní Vidláková, která v obci žila část svého dětství a později sem dlouhá léta dojížděla trávit prázdniny a víkendy, měla z návštěvy velkou radost. Podařilo se mi nahrát některé její vzpomínky, jejichž text je uveden jako další aktualita. Chtěla v obci vyřídit vzkaz. V něm zaznělo, že je velmi ráda, že jsme si na ní ve Vísce vzpomněli. Přála si pozdravovat všechny, kdo jí v obci znali a vzkázat zde, že Vísce přeje vše dobré. Říkala, že vždy s obcí cítila velké sepětí, že na ní má hodně vzpomínek a vzpomíná na ní ráda.  Byla při setkání velmi milá, optimistická a také vtipná, byť rozhovor již poznamenávaly určité zdravotní indispozice.  

Medailonek Miloslavy Vidlákové, roz. Němečkové

Miloslava Němečková se narodila v roce 1926 v malečské továrně na barvy (sídlo dnešního ZD Maleč), kde pracoval její tatínek jako úředník. Maminka pocházela z Vísky z rodiny Fajmanových, kterým patřila vísecká hospoda. Rodina Miloslavy Němečkové se pak brzy přestěhovala do Vísky, kde  rodiče nechali postavit na tehdejší dobu velmi hezkou vilu. Paní Vidláková zde prožila důležitou část svého raného dětství. Také zde chodila první dva roky do školy do třídy, kde učil pan učitel Lidmila, který má na budově mateřské školy pamětní desku. Továrna, kde otec pracoval a která v době své největší slávy zaměstnávala až 200 zaměstnanců zkrachovala na přelomu dvacátých a třicátých let. Tatínek si poté našel práci v Praze a rodina se za ním přestěhovala. Během svého profesního života působila jako učitelka a později ředitelka školy. Učila na plný úvazek do svých 77 let a poté ještě doučovala. Do Vísky se pak pravidelně vracela do vily, která zůstala ve vlastnictví její rodiny. Nyní žije v domově seniorů v Praze.